Pondělí 14.5.
V pondělí jsme se hned ráno vydali na výpravu na červené kopce, kde jsme doufali, že objevíme mravence. Po cestě jsme si dali svačinu u řepkového pole (ještě minulý rok tam rostlo obilí). V lese jsme pak objevili několik velkých červených mravenců a pozorovali jsme je. Neobjevili jsme ale žádné mraveniště, tak jsme si o nich alespoň povídaly. Děti si pak vytvořily závodní dráhu mezi kopci a ve dvojicích či trojicích ji probíhaly. Rychlé běhání z kopce do kopce se neobešlo bez četných pádů, děti se ale pokaždé oklepaly a rychle znovu zapojily do hry. Cestou zpátky jsme potkávali mnoho dopravních značek a povídali si, k čemu jsou dobré a co je na nich znázorněno. Po obědě četla Renča dětem příběh o mraveništi a pak jsme hráli pohybové hry na mravence. Pak jsme modelovali mravence z písku a povídali si o tom, že hmyz nemá kosti, ale jen vnější skelet („skořápku“), a další zajímavosti ze života hmyzu. Starší děti tohle téma zaujalo, mladší si šly raději hrát na písek.
Úterý 15.5.
Naše dopolední vycházka vedla na hmyzí výpravu ke skalám, kde jsme se po svačince sešli pod jabloní okolo bílého prostěradla, u kterého děti nejdříve hádaly hádanky o hmyzu. Potom jsme pomocí atlasu jmenovali druhy hmyzu a říkali si jejich společné znaky. Pak jsme zatřásli větví stromu a sledovali jsme, jaký hmyz z ní na prostěradlo spadl. Děti pak zkoumaly lupou pavoučky, klíště, mušky a taky mravence, který tam přišel. V okolí s atlasem a lupou v ruce jsme stále sledovali další hmyz a pokoušeli se ho určit. Po obědě to venku vypadalo na déšť, a tak jsme zůstali v našem zázemí, kde Martina četla dětem z knížky Ježkovo tajemství a jiné příběhy, ze kterých jsme si připomněli čtvero ročních období. Pak jsme si společně povídali nad knížkou o včelách. Povídání děti zakončily malováním včelek, u kterého použily temperové barvy, černou tuš, špejli a křidélka ze záclony. Při práci bylo vidět, že děti kreslení bavilo a ztvárnily i nové poznatky o včelách. V odpoledních hodinách Martina dětem vyrobila jednoduchý prak z ruliček od toaletního papíru a ten jim zůstal jako zábava až do odchodu domů.
Středa 16.5.
Konečně přišlo deštivé počasí a s ním nejen louže, ale i výprava za hlemýždi. Naše vycházka vedla ulicemi, kde děti hledaly louže, aby si v nich mohly radostí zaskákat. Cestou jsme našli slimáka, několik malých šnečků a dva hlemýždě. Se šneky jsme si udělali takový malý pokus. Vyskládali jsme malý kruh z kamínků, na několika místech přerušený. Doprostřed kamenné ohrady jsme položili hlemýždě. Pozorovali jsme, zda se vydají do mezer mezi kameny, aby utekli z ohrady. Bylo zajímavé a zábavné tuto akci sledovat. Po cestě zpátky, která vedla lesíkem, jsme se zastavovali pod stromy a hýbali větvemi, aby na nás z nich „pršelo“. Pak jsme ještě v trávě počítali kapky deště a myli si jimi ruce. Po obědě Martina četla příběhy z knížky Ferda Mravenec a potom jsme vyráběli šneky. Děti měly k dispozici prázdné šnečí ulity, které nabarvily akrylovými barvami. Potom z domácí modelíny vytvořily tělo šneka, na které pak daly ulitu. Děti práce moc bavila a výsledkem bylo spousta krásných šneků. Odpoledne se znovu rozpršelo a děti byly nadšené. V holínkách a pláštěnce byly blátivé hry nejlepší!
Čtvrtek 17.5.
Dnešní ráno ve školce začalo příjemně s písničkou. Děti za doprovodu Pavly, která hrála na dětské piano, společně zpívaly tradiční české písničky. Po svačince jsme se sešli v kruhu s pohybovými říkankami a pak jsme šli do parku, kde jsme si společně zahráli na přání dětí hru Na mrazíka a sluníčko, Kočku a myši. Pak si děti ještě lezly ve větvích keřů. Potom došlo na hlasování, zda zůstat ještě v parku nebo se vrátíme na zahradu. Zahrada zvítězila, protože tam byly parádní podmínky pro hry s blátem. Po obědě si děti vyráběly motýlí housenky skládáním barevných proužků papírů. Děti tuto činnost zvládaly velice dobře, bavilo je to a tak byl za chvíli stůl plný barevných housenek. A odpoledne na zahradě jak jinak než hrátky s blátem. Tentokrát šlo hlavně o vaření v blátivé kuchyni.
Pátek 18.5.
Dnešní počasí už bylo opět slunečné a my se vydali do lesíka, kde jsme tradičně posvačili u laviček. Potom jsme si společně dávali hádanky. Martina nejdřív dávala dětem hmyzí hádanky a děti si pak přidávaly své. Na poslední hádanku o mravenci jsme navázali s knížkou v ruce povídáním o mraveništi. Děti tak získaly první představu, jak to uvnitř takového mravenčího domu vypadá. Zahráli jsme si pak ještě k tomu na „Na mravenčí komůrky“, kdy děti – mravenci si stavěly z přírodnin své komůrky. A když je měly hotové, pobíhaly kolem svého mraveniště a na znamení průvodkyně se běžely schovat „do komůrky“. Po této hře jsme se vydali s lupami v ruce po cestě dál, a pozorovali jsme hmyz, který jsme našli. Nejlepší k pozorování byl nakonec velký lesní mravenec a dva brouci, které jsme sledovali v kelímku s lupou. Cestu zpátky jsme dnes zvolili přes řepkové pole, které bylo pro děti zábavné také tím, že to tam chvílemi bylo jak v bludišti. Po obědě jsme si na koberci společně prohlíželi ještě jednu zajímavou knížku o mravencích, ve které byl pro děti srozumitelnou formou znázorněn život mravenců v mraveništi včetně jejich vývoje. Některé děti si pak ještě skládaly puzzle s vývojem mravence. Pak jsme se sešli u stolů, kde děti vypracovávaly pracovní list na zrakové vnímání a pak si kreslily. V závěru odpoledne si děti hrály na pískovišti, s míčem, skládaly si stavebnici nebo se honily.
