Pondělí 13.2.2017
V pondělí jsme se sešli ve školce všichni s dobrou náladou – asi proto, že počasí připomínalo začátek jara, ale nechceme to zakřiknout. Ben si přinesl míchačku a válec ze stejné série, jako máme ve školce koleje, a ty se tak znovu staly největším hitem z hraček uvnitř. Vydali jsme se na výlet do lesa za školkou, kde Řízek poschovával pytlíčky s barvami a kluci a holky se je pak snažili najít. Emmička se Zuzkou se pak popraly o zelenou, až z toho obarvily zbytky okolního sněhu. Pak už jsme se pomalu přesunuli zpět do školky, kde jsme k radosti dětí poobědvali venku. Během času odpočinku usnul akorát Jonáš. Po odpočinku se hrálo na lupiče a zloděje. Lupič Jonáš byl nějaký čas držen na záchodě proti své vůli a tak jsme si pak v kroužku vysvětlovali, jak si hrát, ale neprohrát. Přesněji řečeno jak si hrát tak, aby to pro všechny zůčastněné byla ještě stále hra. Před svačinou jsme uklidili školku a pak jsme se s dětmi vydali ven. Zuzka během oblékání usnula..(Autoři: Renča, Řízek)
Úterý 14.2.2017
V úterý se nám podařilo vyrazit na výlet už krátce po deváté. Šla s námi i maminka Zuzky a Kryštofa, kterou Zuzka nechtěla pustit domů. Jonáš hned u branky upadl do sněhu a tekla mu krev z brady – po ošetření byl ale připraven jít dál. Vydali jsme se přes park na průzkum Úval – zdejší rodák Tobík nás vedl k fotbalovému hřišti, v jehož areálu je i dětské hřiště s báječným kolotočem. Výlet byl poměrně dlouhý, ale zvládli ho bez problému i noví kluci Kubík a Tom. Kubík s Emmičkou měli u sebe dlouhé klacky a zkoumali jimi každou zbylou hroudu sněhu. Když jsme dorazili zpátky do školky, vytáhli jsme stoly na na zahradu a poobědvali venku. (Autorka: Renča)
Středa 15.2.2017
Dnešní den byl prosvícen sluncem a pohybem venku na zahradě školky. Děti si rozpracovaly několik projektů, kterým se věnovaly s takovým nasazením, že jsme nakonec ani nevyrazili na vycházku. V první části dopoledne se děti pomocí nástrojů jako je rýč a kladivo pustily do rozbíjení zbytků ledu. Kutaly a kutaly, ledy lítaly. Trénovali jsme tím práci s nástroji a bezpečnost při práci s nimi. Plynule se část dětí odpojila a vydala se hloubit díry do hlíny a vyhrabávat kameny a poklady… Když trošku roztálo bahno, vařily z něj děti společně polévku. A pak už přišel čas na oběd. Po odpočinku a svačině, kterou si děti opět připravovaly samy (mazaly si chléb pomazánkou), se šlo zase ven. A tentokrát se kromě horské dráhy z houpaček uvázaných za sebou, které Řízek s dětmi tahá z kopce (a je to veliká legrace), konal veliký hokus pokus … Řízek připravil pásmo o sopce. Děti ji postavily z kamenů a v jejím ohnisku byla umístěna láhev, ze které po nasypání sody a nalití octa vznikla skutečná bublající sopka! Pak už se jen nasekaly třísky na zátop a už pomalu začali chodit rodiče vyzvedávat své zablácené poklady 🙂 (Autorka: Pavla)
Čtvrtek 16.2.2017
Dnes opět krásně svítilo slunce, tak jsme co nejdříve vyrazili ven. Užívali jsme si houpačky, louže a bahenní stavby na pozemku školky. A vypadali jsme opravdu náramně lesoškolsky 🙂 V zahraničí jsou teď velkým trendem tzv. bahenní kuchyně. Místo, kde je hlína s vodou a děti si zde vaří a staví stavby. Vznikají okolo toho veliké projekty… Tak jsme rádi, že se trošku blížíme mezinárodním kvalitám 🙂 Pomáhá nám k tomu sluníčko a tající sníh. Ale v létě určitě něco takového také podnikneme… Po dlouhém svlékání a odbahňování jsme se naobědvali, přečetli si pohádky a pak po sváče zase hurá ven! Tentokrát jsme trošku uklízeli – hrabali jsme listí a větvičky, ale také jsme stavěli kolosální stavby z polen a větví. Vytváření koryt a cestiček v bahně však mělo největší úspěch. Byl to krásný týden v kontaktu s matkou zemí (i když trošku rozbahněnou) 🙂 (Autorka: Pavla)
Pondělí 20.2.2017
V pondělí jsme se postupně sházeli uvnitř ve školce, ale venku bylo hezky. A tak když přišli Tob s Benem, zůstali rovnou venku a za nimi se postupně přelévaly další děti. Když skončily všechny venkovní projekty jako výletní auto postavené na studni, poháněné pískem a jedoucí za babičkou do Krkonoš, nebo písečné podzemní chodby, vydali jsme se na výlet na skalky. Kluci a holky lezli jako opice, po zimě je znát, že mají víc síly a delší ruce a nohy. U skalek jsme se nasvačili, a vydali se zpátky do školky na oběd. Po obědě a odpočinku odléval Řízek s dětmi barvy, které jsme hledali minulý týden v lese, do formiček na led. Čekají tam na nás na další pondělí. Pak už byl čas na společnou přípravu svačiny. (Autorka: Renča)
Úterý 21.2.2017
V úterý bylo ve školce živo hned od rána. Nejprve kluci a holky stavěli dlouhé vlakové dráhy s budovami okolo, pak přišla Zuzka a začali jsme tvořit jednoduché puzzle z dřevěných špachtlí slepených k sobě, na které děti obtiskávaly razítka a malovaly prstovými barvami. Po zaschnutí barvy se špachtle oddělí a máme jednoduché puzzle o pěti dílcích. Kluci a holky se do činnosti natolik zabraly, že jsme nestihli ani odejít na výlet. Po dokončení tvorby a vydrbání barvy z rukou Renča četla a děti napjatě poslouchali. Pak už přijel oběd a rozloučili jsme se. (Autorka: Renča)
Středa 22.2.2017
Dnes jsme se vydali na daleký výlet. Pavla ještě nikdy nešla po schodech k potoku nazývaném Výmola, který teče do rybníka Fabráku. Tak ji tam děti dovedly. Celá cesta byla velmi zajímavá, viděli jsme například pány, kteří ořezávali stromy u silnice a měli u sebe značku „práce na silnici“, kterou Tobík bezpečně poznal. Při zastávce u potoka jsme si trénovali, kdy je to ještě bezpečné a kdy už se může spadnout do vody. Také jsme vzpomínali, jak se přesně tohle stalo naposledy Emičcce. Na rybníce Fabráku byl ještě led, tak kluci klacky sledovali jeho pevnost a hloubku vody. A protože měli všichni gumáky a gumové kalhoty, tak se nebáli našlápnout na krajíček rybníka a zkoušet hloubku. Vše probíhalo za bedlivé dohledu a vysvětlování průvodkyň. Také jsme se dívali na kachny, jak si myjí peří a jak chodí po ledu. Též jsme si všimli železné cedule, která úplně zarostla do stromu. Cestou zpět jsme vydatně posvačili. A potom jsme vyrazili zpátky do školky. Děti byly už docela unavené, tak jsme se do školky dostali trochu později, než jsme chtěli. Ale nakonec jsme všechno krásně stihli. Odpoledne už nás čekal zasloužený odpočinek při pohádkách a později při hře s kostkami, malování barvičkami podle nálady aj. Odpoledne děti zase vyrazily ven na zahradu školky, kde si užívaly hry na pískovišti. Byl to krásný den.
Čtvrtek 23.2.2017
Ve čtvrtek jsme zase neváhali využít krásného počasí a namířili jsme si to přes park ke hřišti mezi domy. To bylo ale zavřené (ale za týden už bude otevřené :-)). A tak jsme se rozhodli jít na hřiště vedle fotbalového hřiště. Malinko jsme bloudili, ale zvládli jsme to a poznali jsme díky tomu nové cesty. Jindra si dokonce vzpomněl, že na jedné té cestě vloni na vycházce upadla jedna holčička. Děti byly statečné a zvládly velmi dlouhou cestu, dokonce i malinký Tomášek. Na hřišti jsme si dali sváču, povozili se na kolotoči, sklouzli se na klouzačce, užili si zdejší pískoviště – a pak už jsme vyrazili zpátky do školky. Celou cestu jsme se učili pravidlo, kdy se na konci chodníku čeká na všechny ostatní, podíváme se na jednu stranu, pak na druhou a když nevidíme žádné auto, tak všichni najednou přecházíme. Už nám to jde moc dobře 🙂 Na oběd s námi dnes byla průvodkyně Mirka z lesní školky v Zásmukách. Byla se podívat, jak to u nás vypadá – a moc se jí líbilo naše zázemí. Je to pravda, oproti jiným školkám máme díky úvalským skautům opravdu krásnou školku. Odpoledne jsme vyrazili ven, kde jsme společně s dětmi hrabali listí a vozili ho kolečky na hromadu. Uklidili jsme také pískoviště a vyhradili jsme místo po klacky na hraní, které dosud neměly své místo. Krásně se nám to povedlo, děti jsou moc šikovné a už jim jde krásně hrabat i s dospěláckými hráběmi. Byl to nádherný týden – až je cítit jaro, tak doufáme, že už to takto vydrží 🙂 (Autorka. Pavla)
