Dýně kam se podíváš…

Při pondělím ranním kruhu jsme si povídali o barevných změnách v přírodě a vymýšleli, z čeho bychom si mohli vyrobit skřítka Podzimníčka. Děti jmenovaly některé přírodniny, za kterými jsme se vydali procházkou mezi bytovky s veřejným hřištěm. Tady jsme společně nasbírali klacíky, barevné listí a nažky javoru, které jsme si pouštěli jako vrtulky. Děti si tu také mimo jiné užily her s obrázky podzimních plodů, které třídily, počítaly a určovaly počáteční a koncová písmena. Odpoledne jsme z nasbíraných listů a přírodnin vytvářeli skřítky Přírodníčky. Děti si buď vytvořily vlastního a nebo použily vytisknuté hlavičky, které potom přírodninami dotvářely. Potom už jsme zase vařili z písku, kreslili klacíkami do hlíny, stavěli bunkry a prohlíželi knížky.

Téma úterního dne bylo babí léto. Ráno jsme si povídali o tom, jaké období vlastně babí léto je, proč se mu tak říká, k jakým změnám v přírodě dochází, a jaké třeba máme počasí. Povídali jsme si také o pavučinkách, které během babího léta poletují vzduchem nebo se usazují na trávě. Na zahradě jsme pak pavučinky hledali, ale moc úspěšní jsme nebyli. Jak se příroda mění jsme pozorovali i během vycházky ke skalám a do lesíku. Sbírali jsme cestou zase ořechy, jablka a našli jsme krásné barevné listy. Vzali jsme si sebou i černý papír a bílou pastelku a venku jsme si pár pavučinek nakreslili. Při poledním klidu si děti poslechly příběh z knížky Medvídek Pú a vítr a potom jsme pokračovali čtením příběhu o babím létě z knížky Pavoučí prázdniny, se kterým jsme si připomněli související odlet ptáků do teplých krajin. V knížce děti zaujalo také počítaní kapiček na pavučinách a malované čtení s příběhem „Ospalé ráno“. Na pavoučky jsme si zahráli také na zahradě, kdy jsme si natažením provázku mezi stromy vytvořili něco jako pavučinu, kterou děti různě prolézaly a přeskakovaly. Zahráli jsme si nejen oblíbenou hru Cukr, káva, limonáda, ale i hry nové, které si vymyslely samy děti – Na ovoce a zeleninu a Na hada a děti.

Ve středu ráno jsme se scházeli opět u knížek a opět jsme četli o Chrujdovi, tentokrát jak ostrouhal křen. Po svačince jsme se pozdravili v kruhu, zopakovali jsme si pár pohybových říkanek a vyrazili do lesoparku. Tam jsme hráli Rybičky rybičky, hru na ježka a potom jsme hru věnovali houbám. Mezi stromy a keříky jsme schovali kartičky s jedlými a nejedlými houbami a děti se je pak snažily najít. V dalším kole hledaly jen jedlé, pak zase nejedlé nebo pak houby hledaly podle názvů. Pak si děti houby schovávaly navzájem a řídily si hru samy. Nakonec jsme všechny houby vyskládali vedle sebe a opakovali jsme si názvy hub. Po středeční pohádce a několika dýňových úkolech v naší mini školičce  děti téměř celé odpoledne tvořily z okrasných dýních strašidýlka nebo pavoučky. Děti měly ještě k dispozici přírodní listy, lepící očička, chlupaté drátky a lihový fix. Vznikaly tak v dětských rukách krásné výtvory. Odpolední čas byl také vyplněn zpíváním s Maruškou a některé děti si zahrály Kimovu hru, při které si procvičily paměť.

Při svačině jsme se přivítali s novou paní učitelkou Zdenkou, kterou jsme hned seznámili s naším říkankovým rituálem. Ranní kruh jsme zahájili pohybovou hrou Na ježka a poté jsme se vydali na kraj lesíka za státní školkou. V lesíku, když vítr zrovna málo foukal, ho děti samy napodobovaly foukáním do listu na dlani. Listy a jiné přírodniny si děti také vybraly ke stříhání různých tvarů, lepení a tvoření obrázků. Děti zde také nacházely různé houby a choroše, které zkoumaly. Třeba houbu „hřib modrák“, který se po doteku zbarví domodra. Mari byl zaujatý zkoumáním života jednoho pařezu. Děti si zde také oblíbily jednu větev dubu, na kterou se snažily vylézt. Skvělým pomocníkem pro ty, kteří nevěděli jak na to, byla Pepča. Děti si oblíbily také místo mezi porostem akátů, kde objevily pařez a v něm houby. Takže dopolední čas byl vyplněn spontánním pozorováním, objevováním, zkoumáním, tvořením a pohybem. Odpoledne bylo věnováno přípravám na dýňovou slavnost. Protože jsme na ohni vařili polévku, bylo potřeba nachystat všechny suroviny, a tak jsme krájeli a loupali, až jsme měli kotlík plný zeleniny. V polévce jsme tak měli brambory, mrkev, petržel, celer, květák, dýni, cibuli a česnek. Poté jsme se už shromáždili kolem ohně, zapálili ho a začali vařit. Postupně pak začali chodit rodiče, se kterými jsme ochutnali polévku – byla výborná – dlabali dýně, opékali buřty, povídali a užívali si společně strávený čas. Slavnost byla již tradičně velmi příjemná a povedená.

V pátek ráno nás zaujala vosa bojovnice, kterou jsme našli na zemi. Neměla zadeček ani hlavičku, tak jsme usoudili, že asi bojovala s jinou vosou. Důkladně jsme ji prozkoumali pod lupou. Po svačině a pozdravení v kruhu jsme vyrazili na výlet do Pařeziny. Děti si užívaly prolézaček, pískoviště nebo lanovku. Taky jsme tam našli plno hub, třeba pýchavky a tři obrovské trsy václavek. Jednu jsme utrhli, abychom ji mohli pořádně prozkoumat. Pod ořešákem jsme zase nasbírali plno vlašských ořechů, které jsme ve školce louskali. A cestou zpět jsme opět na cestě viděli velkou barevnou housenku, kterou jsme už jednou objevili kousek od školky. Po obědě jsme odpočívali, četli o čertovi Pepiášovi a kreslili jsme. Odpoledne po svačince jsme si pak z brambor, jablek a dokonce i česneku vytvořili razítka, vzali jsme si barvy a na chvíli se z nás opět stali malíři. Tiskli jsme a malovali a vznikly krásné abstraktní obrazy.