Pondělí 9.4.
V pondělí jsme vyrazili ze školky brzy ráno na vlak, kde se k nám připojily zbylé děti a jeli jsme vlakem a autobusem do Klánovic do Nové Besedy na divadelní představení. Jelo nás celkem 15 – 12 dětí a 3 průvodkyně. Už samotná cesta byla pro děti zážitkem, ale když přišel na jeviště Klauník Notík a jeho kamarádka Písnička, začalo teprve to pravé dobrodružství. Provedli nás celou říší hudby, seznámili nás s jednočárkovanou oktávou a základními hudebními intervaly, délkami not a rytmy. Odpoledne patřilo volným hrám, vzpomínání na divadlo a různým popěvkům přímo z představení.
Úterý 10.4.
V dnešním ranním kruhu se děti seznámily s tématem na tento týden – Domácí zvířátka a jejich mláďátka. Přidali jsme proto k našim oblíbeným pohybovým říkankám tematickou hru „Farma“, kde si děti vybraly, za jaké zvířátko chtěly být, pak skotačily a dováděly, nakonec usnuly a probudilo je kokrhání. Byl tedy čas „vstávat“ a my jsme se vydali na dětské hřiště do Pařeziny, kde si děti opět užívaly pískoviště, houpaček, lanovky a prolézaček. Pak jsme se vrátili k obědu, po kterém jsme se sešli venku na koberci. Děti si prohlížely nové knížky o zvířátkách, hlavně těch domácích. Společně jsme pak vybrali knížku o včelce Adélce, se kterou si děti opakovaly geometrické tvary. Děti byly knížkou tak nadšené, že tvary hledaly i všude kolem sebe. Kromě tvarů jmenovaly ještě barvy, počítaly nebo určovaly protiklady. Pak jsme si společně s obrázky zvířátek zazpívali písničku „Když jsem já sloužil“. K velké oblibě asi třikrát za sebou. Po písničce byla svačinka s netradičním podáváním „u výdejního pultu“. Po svačině si holčičky stále hrály na koťátka a tak si z barevných papírů zmuchlaly kuličky jako klubíčka. Děti si s nimi chvíli hrály hru Čáp ztratil čepičku, potom se z klubíček staly kytičky a z dětí motýlci, poletující mezi kytičkami. Na znamení průvodkyně si motýlci hledali tu správnou barvu. Nakonec Nellinka ještě vymyslela hru na Kočku a motýlky. Honička nejlepší. A tím skončilo krásné slunné odpoledne a tím celý dnešní pohodový den.
Středa 11.4.
I dnešní den se nám vydařil. Hned po ránu jsme začali vyklízet pískoviště, protože jsme čekali přívoz hromady nového písku. Motivace byla veliká, a tak uklízely s radostí všechny děti, které tu zrovna byly. Pískoviště bylo připraveno, tak jsme šli ještě zalít naše záhonky. Pak byla svačina a po ní hurá do práce. To už jsme měli na zahradě přistavený vozík plný písku. Děti si braly lopatky, kyblíčky, hrabičky, misky, prostě co bylo zrovna k mání a všichni začali z vozíku přenášet písek do pískoviště. A tím, jak každý rychle pracoval, bylo za chvíli pískoviště naplněné. To bylo radosti! Zůstali jsme proto dnešní dopoledne na zahradě, aby si děti mohly hned na pískovišti hrát. Mezitím jsme také přesazovali jahody. Ještě nám zbývá zasít semínka dýně, zasadit pár sazeniček kedluben a salátu a budeme mít zahrádku hotovou. Po obědě si děti poslechly další příběhy z knížky Zahrada od J. Trnky a potom jsme společně opět zazpívali písničku „Když jsem já sloužil“. U domácích zvířátek jsme ještě zůstali tím, že děti jmenovaly celou jejich rodinu, vytleskávaly jejich názvy a také určovaly první písmena. Po odpolední svačině si děti kreslily nebo tvořily kočičky z novinového papíru. Cestou kolem školky jely také s maminkou Nellinka s Niki, chtěly jít do školky si ještě pohrát s kamarády a tak strávily ještě nějaký čas s námi na zahradě a zahrály si oblíbenou včerejší hru na Kočku a motýlky. A kluci, jak jinak, si hráli na pískovišti.
Čtvrtek 12.4.
V našem ranním kruhu jsme tradičně začali s pohybovými říkankami, hrou Na farmu a přidali jsme hru Na čaroděje, který děti začaruje v mláďátka domácích zvířat, které děti jmenovaly a vydávaly jejich zvuky. Pak jsme se vydali do lesoparku, kde jsme posvačili. Zjistili jsme tam také, že se tam budou brzy vysazovat nové stromy, protože tam pracovníci pro ně hloubili jámy. Potom jsme šli do lesíka, kde děti u pařezů stavěly domečky z přírodnin. Společně jsme také vytvořili velké ptačí hnízdo, ve kterém jsme si zahráli na samičku kosa černého, která zahřívá svá vajíčka, ze kterých se vylíhnou ptáčata. Samička nosí svým mláďátkům krmení, a pak je učí létat. Děti tato spontánní hra velice zaujala. Líbilo se jim být nevylíhnutým ptáčátkem, který se vyklube a je ve svém hnízdě dokud se nenaučí létat J. A když už se létat naučily, sbalily si batůžky a „odletěli“ jsme společně do školky. Po obědě si děti kreslily a Martina jim při tom četla další příběh z knížky Zahrada. Venku si děti nejdříve hrály na pískovišti. Kluci si potom vymysleli hru na rytíře a Martina s holčičkami připravovala hru s naší tematickou písničkou „Když jsem já sloužil“. Bylo to o tom, že jsme označili fáborky tolik stromů, kolik se zpívá v písničce o vysloužených létech. Ke každému takovému stromu jsme připnuli obrázek z písničky. Děti pak běhaly od stromu ke stromu a snažily se zapamatovat co nejvíce zvířátek, které Martině pak jmenovaly. Potom jsme si písničku podle obrázků zazpívali. Nakonec Tobík ještě vymyslel „bojovku“ tak, že Martina schovala obrázky ze stromů a děti je hledaly. Děti tyto hry moc baví, a tak jsme si jich společně užili.
Pátek 13.4.
V pátek jsme si ráno chvíli užívali plného pískoviště, pak jsme se vydali do lesa za školkou posvačit a dál na červené kopce. Cestou jsme pozorovali pány jak na bývalém poli vyndavají černé sudovité nádrže a také jsme si přivoněli k medvědímu česneku. Další zajímavostí na cestě byly stopy na poli u červených kopců. Pak jsme se procházeli lesem a cestou objevovali orseje a sasanky, když jsme vyšli ven z lesa, začaly děti sbírat pampelišky a ve školce si je pak daly do sklenic, aby jim nezvadly. V odpoledních hodinách děti stále řešily nějaké záhady – Kde je žluté autíčko? Kdo vymaloval Pepče princeznu? Byly u toho velmi důležité, takže to jistě bylo i dobrodružné:). Potom jsme se společně dali do zalévání našich záhonků, které přešlo v hru s vodou na pískovišti. A po svačince přišly černé mraky, první blesky a hromy a to už jsme se šli rychle schovat pod střechu klubovny, ze které jsme za chvíli pozorovaly kroupy, které začaly padat. Pak se ještě více zvedl vítr a začalo hodně pršet a to už jsme byli schovaní ve školce, a pozorovali jsme tu první jarní bouřku z okna. A přidám dvě optimistické pranostiky: Hřmí-li v dubnu, konec mrazům. Bouřky v dubnu zvěstují dobré léto.
