Ráda bych se s Vámi podělila o krátkou zprávu, co se dělo v naší úvalské lesní školce.
V tomto týdnu jsme úspěšně zavedly ranní vyrábění podzimně laděných rukodělků. Lucka to s dětmi vždy stihne udělat do mého příchodu. Jako dobré se dle jejích slov jeví i to, že děti chodí do školky postupně, tudíž se každému může u výrobku postupně individuálně věnovat. Já už přicházím a těším se z krásných ježečků, jablíček, červíčků aj. 🙂 Přípravu i realizaci zajišťuje Lucka – a je to opravdu skvělé. Díky moc!
Poté uděláme kolečko a říkáme básničku „Kolotoč“. Některé děti už ji pomalu začínají opakovat. Je to takový pohybový a říkankový rituál před odchodem ven. Lucka též vyrobila siluetu listů z barevného papíru, kam si děti po obědě nalepí nálepku – jako symbol úspěšně proběhlého dne.
Středa 23. 9. 20105 ve školce DÚLEK
Ranní výrobky: ježečci z brambory (viz fotky níže) a jablíčka s vyčnívajícím červíkem. Dopoledne pršelo. A protože nejsme z cukru, vytáhli jsme pláštěnky a hurá do lesa! Byli jsme v lese pod kaštany. S klukama jsme šli kousek do kopce a chtěly je namotivovat ke stavění domečků. Začali odklízet listí od stromů, ale k realizaci domečků nedošlo, protože děti přepadl hlad.
Tak jsme vyrazili pod přístřešek za školou (školní děti za deště sedí ve škole, což je veliká výhoda :D). Tam jsme se nasvačili a šli jsme si hrát do školky, než bude oběd. Po odpočinku jsme vyrazili na hřiště pod náměstím v Úvalech – Vítek nechtěl jít po obědě domů s maminkou, tak řekla, že přijde za hodinu – a my tedy šli někam, kde nás najde. Na hřišti děti měly možnost okusit své oblíbené atrakce v kluzkém provedení, což vyžaduje jistou zdatnost 🙂 Všichni obstáli! Písek a kamínky na hřišti jsou magnet, bez kterého si už ani návštěvu hřiště nelze představit 🙂 No a závody nahoru k sochám jsou už také tradiční záležitostí.
Následovala cesta do školky, Lucčin odchod a volná hra dětí (většinou už jen Tobíka a Bena), já už jen děti slovně stimuluji, ochutnávám jejich kuchařské výrobky aj 🙂
Pátek 25. 9. 2015 ve školce DÚLEK
Ranní výrobky: jablíčko z papíru a jabloň z papíru. Dopoledne bylo krásně. Šli jsme opět pod kaštany a nějaké nasbírali do košíčku. Lucka navíc sbírala větvičky, bodláky a hloh na výzdobu školky. Šli jsme do kopce a tam jsme na lavičce posvačili. Slyšeli jsme datla, ten děti velmi zaujal 🙂 Snažili jsme se ho spatřit, ale nepodařilo se. Příště si o něm pustíme písničku od Uhlíře a Svěráka a přineseme také nějaké obrázky. Po svačině děti sbíraly hloh, u rybníka pozorovaly kachny a bagr (práce na hlavní silnici). Cestou zpátky do školky kluci tahali za sebou klacky a větve, které nikdy neomrzí.
Bylo opravdu krásně a my chtěli být ještě venku. Pískoviště bylo však zabráno 9. třídou holek. Skákaly do dálky. Kluci je pozorovali a pak se namísto pískoviště spokojili s kamínky na hřišti před zadním vchodem školky 🙂 Chtěli jsme se naobědvat venku, ale okolo přístřešku se míhala nějaká třída. Nechtěli jsme je rušit, tak jsme se najedli ve školce. Po odpočinku jsme vyrazili k hale u sokolovny brázdit kopce. Tam jsme se pak i nasvačili. Trénovali jsme zde slovíčka prosím a děkuji (při podávání svačiny) 🙂 Zpátky jsme šli kolem potoka a hurááá na volné pískoviště. Lucka tam dodělala výzdobu do školky z nasbíraných přírodnin a kluci si hráli s pískem, vařili, bagrovali, stavěli … Dnes jsem si všimla poprvé koordinace práce a spolupráce. Lucka odešla, přišla Vítkova maminka a já s Tobem a Benem (a spícím v Patrikem v náručí) setrvala ještě chvíli na pískoviště. Pak jsme s klukama šli zpátky do školky, kde si oba hráli volnou hrou, už i hodně spolu. Pak přišel Beníkův tatínek, kolem kterého Ben i Tob vždy okolo blbnou.
Závěr dne bývá příjemný a mám pocit, že si kluci začínají užívat i chvíle před odchodem – jakoby ještě chtěli vytěžit co nejvíc, než odejdou domů. Je to krásný závěr školního dne.
Na příští týden plánujeme malou oslavu , dva naši kluci mají narozeniny!
Tak to je asi tak vše…
Pavla Šímová,
ředitelka školky DÚLEK
