Týden 29.9. – 2.10.2020
Po prodlouženém víkendu jsme sešli v deštivém počasí, které zprvu přinášelo prima hry s vodou, ale pak už se dostavil nepříjemný chlad na celé tělo a my se přesunuli do klubovny, kde probíhala volná hra s hračkami a stavebnicemi. Při poledním klidu jsme si povídali o Dni české státnosti, ke kterému jsme dětem přečetli jednoduchý příběh o sv. Václavovi, a také o tom, co znamená stát a v jakém státě žijeme. Po odpočinku jsme vyráběli královské koruny, které, i když byly jen z papíru a zdobené samolepícími ozdůbkami, vypadaly na hlavách dětí jak opravdové.
Středa – to byla pro děti svatomichaelská stezka odvahy, kterou jsme u nás letos poprvé uskutečnili. Motivem pro nás byl svátek sv. Michaela, který je symbolem odvážného rytíře bojujícího s drakem a symbolem podzimních plodů, které nás v tomto období posílí. Před samotnou cestou si děti nejdříve poslechly pohádku O drakovi, který měl rád brambory. Potom se postupně naši malí stateční rytíři vydali cestou lemovanou dračím ohněm k hodnému drakovi, u kterého si vzali z košíku jablko a vrátili se stejnou cestou zpět. Děti měly radost nejen z toho, že stezku odvahy zvládly projít, ale líbil se jim i dráček a možnost vzít si jablko, kterým se nakonec posilnily. Odpoledne si pak děti vybarvovaly toho draka, co měl rád brambory.
Čtvrtek byl houbový. Náš svačinový piknik probíhal na hřišti u bytovek, na kterém si děti také zahrály pohybovou hru „Na houbaře“. Nejdříve jsme se ale sešli u atlasu hub, který byl inspirací pro samotnou hru. A tak v pomyslném lese chodil houbař, který sbíral do košíku děti coby klouzky, hříbky, lišky, bedly nebo žampiony a chtěl si z nich udělat smaženici. A když to houby zjistily, všechny mu z košíku utekly… Potom jsme se s dětmi vydali na kraj lesíka hledat skutečné houby. Cestou děti určovaly druhy stromů, sbíraly kaštánky, jeřabiny a listy. Houbu jsme našli ale jen jednu. Odpoledne si děti houby připomněly v mini školičce. Nejdříve cvičily horní obloučky při dokreslování houbových hlaviček a pak skládaly a lepily muchomůrku jako puzzle, které byly potřeba nejdříve vystřihnout.
V pátek jsme se vydali na náš prozatím nejdelší výlet, na oblíbené hřiště v Pařezině. Dlouho jsme zde nebyli, a tak si děti potřebovaly dosyta užít všech houpaček, prolézaček, skluzavek a dalších herních prvků. Odpoledne jsme se pustili do tvoření hřibů a hříbků schovaných v trávě a malovali houby temperami.
