Pondělí 23.4.
V pondělí jsme se sešli v ranním kruhu, povídali jsme si o tom, že žijeme na planetě Zemi která je kulatá, že je na ní hodně moří a že ji jako lidé hodně měníme. Pak jsme se vydali na výlet do lesa za školkou, a na dlouho jsme se zastavili u pole, kde teď bagry připravují pozemky na stavbu nových domů, bylo tam totiž plno rozkvetlých pampelišek. Z těch v jsme pletly věnečky, vázali kytice a sloužily i k dalším hrám. Taky jsme se snažili spočítat okvětní lístky jedné pampelišky, ale u padesátky jsme se zastavili a shodli jsme se na počtu „spousta“. Část odpoledne jsme strávili venku výrobou modelu lesa z přírodnin a povídání o lese jako ekosystému, také jsme se snažili vymyslet co nejvíce názvů zvířecích obydlí v lese. Pak přišel velký vichr, tak jsme uklidili hračky pod střechu a šli dovnitř, kde si děti hrály s kolejemi, kreslily a poslouchaly pohádky a pak hledaly na tématických ilustracích 5 rozdílů. Protože vichr s sebou přinesl i déšť, nemuseli jsme dnes zalévat záhonky.
Úterý 24.4.
K našemu rannímu rituálu jsme dnes přidali pranostiku „Na sv. Jiří vylézají hadi a štíři“ a s ní novou pohybovou říkanku o hadovi. Na procházku do Králičiny se k nám přidala jedna maminka s holčičkou, aby se podívaly, jak to u nás chodí. S sebou jsme si dnes navíc vzali pytel na odpadky a pracovní rukavice, abychom v rámci Dne Země uklidili odpadky v přírodě. Cestou jsme se zastavili u kontejnerů a řekli jsme si jejich použití. Zmínily jsme dětem i tu skutečnost, že letošní Den Země byl bojem proti plastovým odpadům. U skal jsme se pak nasvačili a pokračovali jsme do Králičiny. Čas jsme strávili hlavně u potůčku, u kterého bylo velkou zábavou nejen se jím procházet, ale stát se opět vodními badateli. Děti pomocí síťky nachytaly nějaký druh blešivce, jehož název jsme si společně našli v atlase. Bylo jich mnoho, a tak bylo lupou co zkoumat. Hledali jsme opět chrostíky, ale nenašli. Tak snad zas příště v jiných vodách. Nakonec děti nad potůčkem objevily bezva přírodní klouzačku po hlíně, kterou si samozřejmě náramně užívaly. Cestou zpět přes lávku ještě děti pouštěly lodičky z listí. A odpadkový pytel jsme odnášeli, s příjemným zjištěním, prázdný. Odpad jsme nacházeli až okolo restaurace Homolka, který jsme hned vytřídili u nedalekých kontejnerů. Po obědě si děti hrály se stavebnicí a Martina jim četla příběhy z knížky Ferda Mravenec. Potom jsme se sešli u glóbusu, a mluvili jsme o vodě a pevnině na naší Zemi. Děti se dozvěděly názvy světadílů a také hledaly na glóbusu ostrovy. Řekli jsme si také, jaké podmínky k životu na Zemi potřebujeme. Pak zeměkouli ztvárnily pomocí papírových tácků, temperových barev a průtažné fólie. V závěru dne jsme si ještě společně zahráli pohybovou hru „Voda, blesk, oheň“, děti tvořily na zemi obrázky ze šišek a kluci z písku a kamínků stavěli velkou skalnatou horu.
Středa 25.4.
Po přivítání v ranním kruhu jsme si za dnešní vycházkový cíl zvolili dětské hřiště u fotbalového hřiště. Šli jsme přes lesík, kde děti zaujala vysoká tráva, ve které se nejdřív schovávaly a pak si z ní udělaly odpočinkové místo, kde se i nasvačily. Po svačině jsme se učili pojmenovat jednotlivé části listu, rozpoznávat na listech odstíny zelené barvy a poznávat jejich různé tvary. Potom se některé děti seznamovaly na pracovním listu s geometrií/symetrií. Zkusily dokreslit druhou polovinu listu tak, aby byla stejná jako první a pak se přidaly k ostatním dětem a kreslily si obrázky dle svých představ. Po skončení kreslení jsme pokračovali v cestě. Na chvíli jsme se také zastavili u kaštanu, u kterého jsme obdivovali a lupou pozorovali jeho nádherné květenství. A pak už jsme se zastavili až na hřišti, kde si děti pohrály na herních prvcích. Po obědě se děti zaposlouchaly do krásného příběhu malého kotěte Šedíka a ztracené čepice Bubi, který jim přečetla Zuzka z knížky Šedík a Bubi od Ester Staré a Milana Starého. A po čtení malování temperami na téma „Namaluj, co má naše Země ráda“. Povídali jsme si při tom, co naopak Země ráda nemá, co do přírody nepatří. Po svačině jsme společně zalili naší zeleninu a pak probíhala volná hra, hlavně na pískovišti, kde se stále něco vařilo a kuchtilo.
Čtvrtek 26.4.
Při společném ranním přivítání jsme si připomněli, že nás dnes odpoledne čeká „Čarodějnická slavnost“ a pak jsme šli k horolezeckým stěnám. Děti na nich tak jako vždy, zkoušely nejen své fyzické síly a dovednosti, ale i překonávaly strach ve vylézání. Postupně vidíme, jak se děti ve svých výkonech zlepšují a mají radost, když už se jim podaří bez dopomoci vylézt až na vrchol stěny. Od lezení jsme přešli k tvoření cestiček z kamínků. Bylo několik dětí, které se do této činnosti zapojily, a výsledkem byly cesty, které se všechny vzájemně spojovaly. Při cestě zpět jsme zastavili mezi bytovkami u schodů, kde děti volně pobíhaly, klouzaly se a společně jsme pozorovali rozkvetlou přírodu a ochutnávali sedmikrásky. Po obědě si děti vybraly místo na čtení už u ohniště. Na přání dětí jsme si společně „četli“ z knížky o včelce Adélce, která nás provázela protiklady. A pak už začala čarodějnická příprava. Nejdříve jsme si pomalovali obličeje a potom jsme se pustili do příprav čarodějných her. V podstatě děti měly k dispozici čarodějnický materiál a názvy stanovišť a všechny hry s velkým zájmem připravily samy. Spolupracovaly a tvořily si vlastní zábavu. A pak si to užily u hledání pukavce ve vajíčku, ve kterém byl schovaný hmyz, v létání na koštěti, u čarodějnického sáčku, ve kterém hledaly myšky, v hledání červíků v písku nebo v nošení kouzelného vejce na lžíci. Na stanovišti s názvem „čarodějnický flus“ se pokoušely strefit fazolí do hrnce a nakonec si míchaly kouzelné lektvary. Při tom všem ochutnávaly dobroty „baby jagy“. Pak jsme se společně sešli u ohniště a zapálili oheň. A to už přišli i rodiče dětí, se kterými byla příjemná pohoda při povídání a opékání buřtů. Počasí nám přálo a my jsme se rozcházeli s příjemným pocitem se společného setkání a příjemně stráveného odpoledne.
Pátek 27.4.
V pátek ráno jsme vyráběli z drátků, špejlí a špuntů čarodějnice a taky letadla, kterými by šla obletět celá Země, které jsme se celý týden věnovali. Chtěli jsme vyrazit na delší procházku, ale Tob byl docela vzteklý, a než jsme to spolu vyřešili, nezbývalo, než zůstat dopoledne na zahradě. Na pískovišti jsme vzpomínali na místa, kde je nejtepleji (u moře a na poušti) a kde je nejchladněji (na horách a u pólů), a snažili jsme se tato místa ztvárnit sochami z písku. Také jsme si povídali o tom, jak si odpad z barevných kontejnerů kupují různé firmy a dělají z něj nový materiál, a že se tomu říká recyklace. Po obědě jsme zalili záhonky a Zuzka četla dětem znovu z knihy Šedík a Bubi a také z knihy A pak se to stalo! od stejných autorů. Odpoledne jsme vytáhli houpačku a pozorovali, jaký se houpáním tvoří vítr a hledali i jiné způsoby, jak můžeme dělat vítr. Pak od dětí přišla otázka, jestli má vítr pusu, když fouká a tak jsme u tématu zůstali ještě hodnou chvíli. Nakonec Pepča vzburcovala celou školku, aby s ní šli hrát Cukr káva limonáda a pak už si pro děti začaly chodit rodiče.
