Týden 12. – 16.10.2020
Veverka a její zásobičky na zimu byla naším úvodním tématem do zimních pelíšků zvířat. První motivací jim byla hádanka a pohybová říkanka o veverce. V parku, kam jsme se přesunuli na svačinu, si pak každý našel tu svojí papírovou veverku na špejli, se kterou si děti vyslechly krátký veverčí příběh. Hned nato si veverku vybarvily a vyrobily pro ní papírový košíček pro sběr plodů. Odpoledne si některé děti vyrobily další barevné varianty košíčků, napodobovaly veverky při lezení na kládách a stavěly pro ně domečky.
Další den jsme odešli svačit na hřiště mezi bytovky, odkud začínala veverčí bojovka. Děti vedly celou trasu veverčí stopy. U jednotlivých stanovišť označených jménem dítěte si každé dítě coby veverka hledalo dobře ukrytou zásobičku, z jehož nalezení mělo radost. Po skončení bojovky jsme se zastavily ještě u horolezeckých stěn, kde si děti pochutnávaly nejen na svých zásobičkách, ale i na jablíčkách, které si natrhaly ze stromu. Odpolední čas patřil přípravě svačiny, kterou si děti namíchaly z jogurtu, nakrájené hrušky nebo blumy a přikusovaly k tomu piškoty. Zajímavým ochutnávkovým bonusem jim bylo vlastnoručně opečené jablko na ohni. Takže děti měly zážitek nejen chuťový, ale i v opékání jablka. Atmosféra byla příjemně podzimní.
Ve středu bylo velmi deštivé a chladné počasí. Proto si děti do dopolední svačiny užívaly louží a s nimi spojených her, a potom už jsme se šli usušit, zahřát se a nasvačit do klubovny. V příjemném prostředí si děti pak kreslily, tvořily deštníky, stavěly autodráhy nebo domečky pro zvířátka z molitanových kostek. Po odpoledním odpočívání jsme společně vyráběli kastaněty z vystřiženého kartonu, který děti pomalovaly a dovnitř vlepily skořápky vlašských ořechů. Vznikl tak pěkný hudební nástroj, který děti použily při našem zpívání s Kristýnkou a Jurajem. Úvodní písničkou byla „Veverka Čiperka“, při které si děti také s veverkou zatancovaly. Zopakovali jsme si i písničku o kuřátku „Ťuky, ťuky, ťukalo“ a přidali jsme písničku „Prší, prší, jen se leje“, která ladila s venkovním počasím. Nakonec jsme kastaněty použili k vyťukávání deště.
Čtvrteční dopolední výprava se nesla v duchu objevování kaluží. Po středečním dešti jich bylo všude plno a prozkoumali jsme je opravdu důkladně. A pozorování neunikli ani šneci a žížaly. Odpoledne jsme se pustili do výroby veverčích čelenek nebo si děti volně hrály na zahradě.
A poslední den v týdnu jsme se vydali do lesíka za státní školkou, kde jsme po cestě pozorovaly stopy, hlavně ty psí a naše :). Na místě, kde se děti tenkrát setkaly s dráčkem, jsme si povídaly o tom, jak vypadají ohryzané šišky od veverky a také, kde si dělají zimní pelíšky. A protože může mít veverka hnízdo i ve větvích stromů, společně jsme jedno takové vytvořili a děti do něj přidaly šišky a lískové oříšky. Na zpáteční cestě jsme sbírali barevné listí, skákali do louží nebo je přeskakovali, házeli do nich kamínky a zkoušeli, jak je voda v nich studená. Odpoledne zůstaly ve školce jen tři holčičky, které se rozhodly si vystřihnout zvířecí masky a společně jsme hráli na prodavačky a zákazníky.
