Pondělí 12.3.
V pondělí jsme ráno s Ríšou vyráběli raketu z papírových roliček, kolem deváté přišly i ostatní děti, rychle jsme se nasvačili a vydali na cestu. Během ranního kruhu jsme si stihli říct, že je obloha zamračená a že asi bude pršet – to jsme nevěděli, že za čtvrt hodiny v parku už opravdu začne krápat. Déšť prohloubil kaluže, a tak jsme se do školky vraceli obalení blátem. Před obědem ještě kluci uspořádali malý koncert a holky tančily. Také jsme s dětmi řešili hádanky s tematikou jarních květin a každou z nich jsme si pak ukázali na obrázku. Po obědě jsme četli z několika knih na přání dětí. Odpoledne jsme nejprve chvíli kreslili obrázky s tím, na co se děti na jaře těší a pak jsme společně vyráběli barevné křídy ze sádry. Pak jsme šli ven, kde jsme hráli na černou slípku a další pohybové hry, když pak dětem byla zima, přesunuli jsme se ještě na chvilku dovnitř a četli si.
Úterý 13.3.
Středa 14.3.
Středeční počasí bylo o poznání chladnější, a tak jsme se v ranním kruhu opět zahřáli našimi pohybovými říkankami, ke kterým přibyly dvě nové od malé Zuzky. A pak, protože už je měsíc březen, a to se právě otevírají po zimě dětská hřiště, jsme se vypravili na hřiště v Pařezině. Jaká byla velká radost, když děti zjistily, že je opravdu otevřeno. Někdo z dětí hned obsadil lanovku, někdo zas pískoviště, prostě si to tam všichni užili J. Cestou jsme se dívali do zahrádek a jmenovali jsme první jarní květinky. A u dvou velkých pařezů, které jsme našli u cesty, si děti různým přemísťováním z pařezu na pařez, procvičily matematické pojmy více, méně, stejně a počítání. Po obědě následovalo čtení se Zuzkou, která pokračovala ve čtení příběhů o malé Lottě. Pak jsme si řekli o pranostikách vázajících se k čápům a vlaštovkám, kteří se v toto období vrací z teplých krajin zpět do našich krajů a jsou našimi prvními posly jara. Děti potom tyto pranostiky ztvárnily temperovými barvami. Někdo nakreslil komín s čápy, někdo zas vlaštovky sedící na drátě, každý ve svém pojetí a nakonec s radostí nad svým obrázkem. Na zahradě jsme si pak ještě vyrobily vlaštovky papírové. Nejlépe dětem lítaly, když je pouštěly ze schodů. Potom jsme si ještě zahráli na vlaštovky, které přilétají z teplých krajin. Lano položené na zemi představovalo drát, na které děti jako vlaštovky, po dlouhé cestě zahradou dosedaly. Nakonec jsme si vzali ke hře plachtu, se kterou jsme hráli na moře a na pohybovou hru s písničkou „Zlatá brána“.
Čtvrtek 15.3.
Od rána svítilo jarní sluníčko a my jsme si vydali do nedalekého lesíka. Cestou jsme u keřů pozorovali početná hejna ruměnice pospolné. Říká se, že to pravé jaro je tu, pokud se právě objeví ruměnice. V lesíku jsme pak obdivovali maličké kapičky rosy na trávě, a brali jsme je na prsty rukou. Vlastně jsme si tak trochu umyli ruce před svačinkou, která následovala hned poté, skoro jako piknik v trávě ve společnosti krásně zpívajících ptáčků. Dokonce se nám podařilo sledovat strakapouda, který se právě šplhal na modřínu. Děti si také všimly plujících obláčků a hned si pod nimi představovaly různé věci nebo zvířátka. U pařezů Kryštof začal stavět ze suchých větví parádní domeček. U něho jsme také v listí pozorovali, jak vylezli ven malí pavoučci. Holčičky na lesní zemině vytvořily z přírodnin sluníčko. Pak jsme se vydali cestou dál. Zastavili jsme se u pařezu a zkoumali jsme hlavně lupou, kde vlastně ti broučci přezimují a jestli nějaký zpod kůry vyleze. Děti obdivovaly i odloupnutou strukturu kůry od pařezu. Tolik chodbiček tam bylo J. Na jednom z dalších pařezů děti ještě našly i malinkého hlemýždě. Je úžasné, kolik už toho je v přírodě ke zkoumání a jak to děti moc baví. Na zpáteční cestě jsme se zastavili ještě v lesoparku, kde děti využily lezení po větvích. Holčičky také vzpomněly hru Na lejska a brouky, tak jsme si jí společně zahráli. Po obědě si děti vybraly ke čtení krátké rýmovací básničky a malovanou pohádku O Červené karkulce. Potom se děti seznámily s prašnými barevnými křídami a začaly malovat. Malovat dle své momentální nálady, pocitu, rozpoložení a představivosti. Docházelo tu pak i k „barevnému setkávání“, kdy si děti nejen navzájem komentovaly svůj obrázek, ale popisovaly i ten svůj. Vznikla nám tak příjemná, tak trochu artefiletická odpolední atmosféra. Vzpomínkou dětem jistě zůstanou jejich krásné obrázky, které jsme i laminovaly. Na zahradě ještě probíhalo tvoření obrázků z přírodnin, na přání dětí hra Na vlaštovky, a kolem studny se „vařilo“ a chystala se hostina.
Pátek 16.3.
V pátek měla Renča v plánu vyrábět s dětmi krokusy, ale první přišel Ríša a vyráběl z papírových roliček Titanic, ostatní děti pak košíky nebo rakety, u kterých hned zkoušeli, jak dobře létají. Den jsme zahájili zpěvem písniček Jaro dělá pokusy a Jóžin z bažin a povídáním o tom, že na přelomu zimy a jara se počasí rychle a často mění. Vydali jsme se na procházku do parku, kde jsme hráli pohybovou hru na Jóžina, kterého nejprve ztvárnila Zuzka a pak se v této roli vystřídalo několik dětí. Také jsme hloubili cestičky v dřevoštěpkových kopcích a nakonec si děti zahrály na schovku. Holky pak ještě tvořily obrázky z přírodnin na zemi. Do školky nás vyhnalo nevlídné počasí ještě před obědem, a stihli jsme ještě postavit a zbořit několik rezidencí z kostek. Po obědě četla Renča dětem další příběhy z knihy Lotta z Rošťácké uličky. Protože v sobotu mají skauti v areálu brigádu, přivezli nám dnes na zahradu nový dřevník, spoustu dřeva a kontejner. Sledovali jsme všechny vykládky bedlivě z okna. Odpoledne kreslili děti probouzející se přírodu na velké papíry a pak jsme šli ven, kde jsme si nejprve hráli na probouzení zvířat ze zimního spánku a pak na pouť. Když někomu byla zima, šel se na chvíli ohřát do šatny a znovu se k nám přidal.