V úvodu týdne naše počty trochu prořídly a ve školce se sešlo jen 10 dětí. Důvodem mohli být i jarní prázdniny, které zrovna v Úvalech začínaly a tak děti, které měly starší sourozence ve škole vyrazily na hory apod. My ve školce jsme pokračovaly tématem ,,z pohádky do pohádky „ a na děti hned ráno čekala hádanka – kterou pohádku budeme dnes probírat? Nápovědou byla liška a kluk, které Katka S. vyrobila z kartonu a děti si je vybarvily. Velmi rychle uhodly, že dnes bude pohádka o Budulínkovi. Pohádku jsme si během svačiny vyprávěli a pak jsme vyrazili ven na louku, kde jsme si ji společně zahráli.
V úterý jsme začali den pohádkou o Červené karkulce, kterou si děti také ztvárnily jako loutku. Pak jsme se vydali po stopách pohádkového vlka. Prošli jsme kdejakým křovím v parku, kde děti našly první „vlčí“ stopu. Pokračovali jsme ulicí k louži, u které jsme našli další stopy a taky jeho exkrementy, které nám dali jasně najevo, že jdeme správným směrem. Celá cesta byla velmi napínavá. Děti se vžily do hry tak, že našly i vlčí drápy a zuby. Chvílemi to vypadalo, že vlka opravdu uvidíme, ale při návratu ke školce jsme se shodli na tom, že zaběhl do lesa. Byla to skvělá dobrodružná cesta, kterou jsme si všichni moc užili. Odpoledne jsme si přečetli pohádky, ke svačince jsme si tematicky k dnešní pohádce dali bábovku a zahráli jsme si pohádku O třech prasátkách.
Středa byla o Perníkové chaloupce. Nejdříve jsme společně vyrobili jako kulisu chaloupku. Do kartonu jsme vyřízli dveře a okna a pak jsme jí pomalovali. Děti nadšeně braly štětce a barvy a za chvíli byla chaloupka krásně pomalovaná. Pak jsme si dali perníčky a pohádku jsme si zahráli. Děti nejen v pohádkových rolích, ale i jako diváci a samozřejmě nechyběl zvoneček a kašpárek. Bylo to zábavné a interaktivní divadelní představení. Odpolední čas patřil zpívánkám a volným hrám.
Ve čtvrtek na nás čekala pohádka O neposlušných kůzlátkách. Opět se nám v této pohádce objevila dětmi velmi oblíbená postava – vlk. Vlka jsme si po svačině také vyrobily. Děti nalepily nebo dokreslily uši, čumák, oči a srst. Pak jsme vyrazily do parku, kde pohádka mohla pokračovat – keře posloužily jako domečky, kde kůzlátka zůstala sama doma, protože maminka koza odešla na trh, ale okolo se potuloval vlk…Nakonec jsme si ještě pohádku zahráli s Kašpárkem a loutkami. Akorát jsme zjistili, že známe několik odlišných konců pohádky. Někdo znal konec pohádky tak, že maminka koza se vrátila brzy a vlk nestačil žádné kůzlátko sníst a máma koza ho vyhnala. Ale také konec pohádky, kdy vlk snědl všechny kůzlátka mimo toho nejmladšího, které se schovalo v hodinách, pak máma koza rozpárala vlkovi břicho a kůzlátka zachránila. Proto jsme pohádku zahráli 2x s různými konci, aby byly všichni spokojeni.
V pátek jsme se vydali za mírného deště na procházku do lesíka. Cestou jsme v přírodě hledali jaro, které jsme našli v podobě sněženek v jedné zahradě. Celý les spal, tam jsme ještě žádné známky jara neobjevili. Co tam ale děti objevovaly za pomocí klacíků, byly kořeny a kořínky v lesní půdě. To je ohromně bavilo. Odpoledne jsme opět otevřeli knížku s pohádkami. Děti si připomněly pohádku O třech kůzlátkách a k ní si vybraly ještě tu o Otesánkovi a tím jsme zakončili krásné pohádkové téma.
