Týden 14. – 18.9.2020
Jablka, hrušky, švestky a taky jeřabiny nebo lískové oříšky byly našimi prvními podzimními plody pro poznávání a smyslové vnímání. Děti se s nimi seznámily nejdříve na obrázkových kartičkách. Plody nejen jmenovaly, ale i třídily, počítaly, určovaly první písmena na začátku slova a vytleskávaly je do slabik. V parku, kde jsme si tuto aktivitu užívali, si děti našly ještě hru s kamínky, kterými plnily látkové pytlíky. Společně jsme pak na vahách z dlaní určovali, který sáček je těžký a který lehký. Další prima zábavou bylo zahrabávání kamaráda kamínky a ten, kdo se nechal zahrabat, se stal podle dětí mumií. Odpoledne u stolu děti skládaly tematické puzzle, navlékaly korálky nebo hrály sluchovou hru „Na slepé koťátko“. Z koťátek se pak staly děti veverkami, které se sešly kolem studny a louskaly lískové oříšky. K rozlousknutí skořápky jim pomohl kámen, pak už jen vyloupnout oříšek a pochutnat si na něm. Mňam, mňam.
Princeznička na bále, poztrácela korále… Pohádka od F. Hrubína byla prvním vstupem do našeho úterního tématu o jeřabinách. Děti si pohádku během svačiny v parku vyslechly a pak jsme vydali do lesíka za státní školku, kde jsme cestou hledali na stromě jeřabiny. Stromy našly děti brzy, a protože plody byly docela vysoko, uvítali jsme pomoc od přítomných tatínků. Pak jsme se opodál usadili kolem lavičky a navlékali jsme na zahradnický drátek jeřabinky a tvořili tím náramky na ruku, které si děti potom daly spíše jako ozdobu na batůžek. Ještě před odchodem do školky si daly děti závody v běhu. Vyhrál každý, kdo doběhl do cíle. U korálků děti zůstaly ještě v odpoledních hodinách, když si je kreslily na papír. A v závěru dne, stejně jako včera, přišlo na louskání lískových oříšku. Tentokrát ale větších, než byly ty první. Ale zábava a chuť byla stejně dobrá.
Ve středu ráno se sešlo plno dětí kolem studny, kde je bavilo vyloupávání zrníček kukuřice nebo slunečnicových semínek. Potom jsme se po našem ranním říkankovém rituálu s novou pohybovou básničkou „Hruška“ vydali na procházku k skalám. Tady to byl pro nás hlavně čas jablíček. Nejdříve jsme se sešli pod jabloní, abychom si rozkrojili jablko a podívali se, jak vypadá uvnitř a řekli si jeho části a také jeho vývoj. Děti nejvíce chtěly vidět uvnitř jablíčka hvězdičku, a tak každé další bylo rozkrojeno s hvězdičkou. Maličké, větší i to největší. Právě tak i děti jablka vedle sebe srovnávaly a říkaly k tomu jejich barvy. A samozřejmě že došlo i na ochutnávání. Po poledním odpočívání u podzimních příběhů z knížky Nové pohádky skřítka Medovníčka jsme rozpůlená jablíčka využili jako tiskátka, kterými děti naplňovaly ovocné košíky.
Závěr týdne patřil odpadu, jelikož jsme se rozhodli, že se naše školka zapojí do akce „Ukliďme Česko“. Ve čtvrtek jsme zamířili opět k horolezeckým stěnám, kde je k vidění hned několik kontejnerů na tříděný odpad. Po svačince jsme se vydali ke kontejnerům a povídali si o tom, co do kterého patří. Většina dětí už přesně věděla, kam dát papír i plast :). Během dne pak mohly děti vyzkoušet vyřešit bludiště z pracovních listů, které byly také zaměřeny na třídění odpadů a samozřejmě si i pohrát dle libosti.
V pátek ráno za chladného, ale slunečného počasí jsme posvačili v parku, kde jsme dětem poslechnutím krátkého příběhu o Andulce a Dubínkovi oživili téma o odpadech. K tomu jsme si zopakovali strážce a druhy odpadů. Po dojedení svačiny jsme ještě chvíli pozorovali naše a stromové stíny. Pak už jsme si navlékli pracovní rukavice, připravili igelitový pytel a vydali jsme se jako „popelářské auto“ za doprovodu krátké popelářské písničky v rytmu Hop, hej, cibuláři jedou, kterou nás naučila Matyáškova maminka, sbírat odpadky v lesíku za státní školkou. Děti se ujaly uklízení s velkým nadšením. Cestou se nám pytel postupně plnil různorodými odpadky a všichni jsme na konci cesty měli velmi dobrý pocit z toho, že jsme pomohli vyčistit od odpadků alespoň kousek přírody. Cestou zpátky jsme se vraceli už ulicemi, kde jsem se zastavili u šípkového keře a natrhali si několik šípků do školky. V odpoledních hodinách jsme si zahráli Kimovu hru, u které bylo nejen spoustu zábavy, ale procvičili jsme si i zrakovou paměť.
Celý týden nám odpolední svačinky zpestřovaly hruškové a jablíčkové křížaly, švestky, jablka nebo vynikající domácí mošt, za což velmi děkujeme rodičům, kteří je přinesli.
