Mrkev, petržel, celer, kedlubna, paprika, květák – prostě čerstvá zelenina všeho druhu byla plná našeho podzimního košíku. Děti určovaly nejen druh zeleniny, ale vnímaly i její barvu, tvar, vůni a chuť. Povídali jsme si i o tom kde roste, kdy se sklízí a co se z ní dá uvařit. O zelenině, kterou jsme s sebou neměli, jsme si povídali podle obrázků. Také jsme si udělali takový pomyslný záhon, ze kterého nám vyrůstala mrkev a petržel. Děti si tak lépe představily, jak ve skutečnosti tato kořenová zelenina roste, přičemž jsme se zmínili o vývoji růstu od semínka. Odpoledne si některé děti vyzkoušely tiskání nabarvenou a překrojenou cibulí, ukrojeným zelím nebo řapíkatým celerem, některé si zas kreslily temperou a štětcem obrázky dle svých představ.
Zelenina byla i na pořadu úterního dne. Nejdřív jsme se u svačiny v parku seznámili se zeleninou zvanou ačokča nebo-li papriková okurka, kterou nám donesla ochutnat Anička. Potom jsme si zahráli pohybovou hru na určování zeleniny. Nakonec se děti rozhodly, že si zeleninu přenesou do keřů a budou jí prodávat. Tento den si děti také užily u samostatné přípravy svačiny. Tentokrát si pochutnávaly na vlastnoručně udělaných mrkvánkách plněnými povidly, ke kterým si oloupaly mandarinku a pily k tomu bílou kávu.
Ve středu jsme se vydali na exkurzi do nedalekého obchodu s ovocem a zeleninou, kde si děti nejen prohlédly spoustu vystaveného zboží, ale i dokázaly určit hodně druhů. Na nic jsme je nenachytaly, všechno znaly 😊. Na zpáteční cestě jsme se ještě stavili v objektu cukrárny Pod kaštany, kde si děti našly pod stromy kaštany, zaskákaly si ve velké louži a pozorovaly kočku, která nás přišla právě navštívit. Polední klid dnes patřil dlouhému odpočívání při poslechu příběhů z knížky Z deníku kocourka Modroočka. Snad to bylo i proto, že dnes venku bylo poměrně chladné počasí, a děti potřebovaly být zachumlané do svých pelíšků. Odpočatí jsme se pak nasvačili a užili si zpívánek s Jurajem.
Čtvrtek si na nás přichystal jemný déšť a úbytek stupňů. Poprvé jsme tedy vyzkoušeli svačinu pod střechou u klubovny a vydali se zahřát výpravou za státní školku. Po cestě jsme prověřili pár přírodních sprch, kaluží a travní bludiště. Z důvodu nepříznivého počasí jsme byly nucené přeložit podzimní slavnost, což nepotěšilo průvodce ani děti. Nakonec jsme se po domluvě s dětmi vrhli na přípravu dekorací na nový termín slavnosti a dětem nejen, že to šlo parádně od ruky, ale hlavně je to moc bavilo.
V pátek jsme si užívali dopolední procházku ulicemi Úval. Zastavili jsme se mezi bytovkami u smrků, kde si děti sbíraly šišky a házely je po sobě. O kousek dál se pak vyřádily na kamenech nebo zkoumaly stromovou kůru. Odpoledne Lota a Jaromírek poprvé nakoukli do nového pracovního sešitu, seznámili se v něm se skřítkem Vítkem a vypracovali první úkoly.
