Pondělí 3.10.2016
Dnešní den jsme zahájili hraním s kaštany a stavbou opravdu velké dráhy pro vlaky. Nenechali jsme se odradit pošmourným počasím a vydali jsme se na výlet na skalky. Když začalo trochu pršet, nechali jsme děti zakuklit se do pláštěnek a pod vedením nového průvodce Jirky jsme se vydali prozkoumat přilehlý kus lesa, který se jen pro nás proměnil v džungli, kde bylo možné šlapat jen po bezpečné cestě mezi dvěma řadami stromů. A co by to bylo za pralesní výpravu bez trofejí – cestou do školky jsme pod ořešáky nasbírali kopu ulit, které si děti uložily do baťůžků.
Po obědě už zůstali ve školce jen Jindra, Tobík, Ben a Bertík. Kluci se i přes poměrně hustý déšť rozhodli vydat ven, kde blátem vytěženým z největší louže na zahradě důkladně natřeli starý strom do výšky, kam až dosáhli. Vedlejším efektem bylo, že byli sami také natření od hlavy až k patě. (Autorka: Renča)
Úterý 4.10.2016
Začátek dne, i přes déšť, byl zvláštní tím, že s námi poprvé ve školce byla teta Zuzka. A tak jsme ráno začali s našimi montessori pomůckami a věnovali jsme se každý tomu, co nás bavilo. Vše jsme ukázali Zuzce, aby věděla, co ve školce máme. Po svačince jsme se rozhodli, že se půjdeme podívat ven. Naštěstí už nepršelo. Čekali jsme, že děti hned skočí do prvních louží, které uvidí, ale nic 🙂 A tak jsme šli do parku a probíhali chodbičkami z větví stromů. Když jsme se nabažili tohoto labyrintu, přišla na řadu loužová etuda. Věnovali jsme se výhradně probíhání a skákání do louží. Teď už jsme děti vůbec nemuseli přemlouvat, šlo to samo. První velká louže prověřila kvalitu našich nepromokavých oblečků 🙂 Pak už jsme se vydali na obídek a u rozpálených kamen nechali usušit oblečení. Byl to krásný den a těšíme se na další. (Autorka: Pavla)
Středa 5.10.2016
Dnes jsme se vydali na dlouhou cestu. Začali jsme v lesíku na Úvaláku, kde jsme si všimli vykáceného roští okolo laviček. Konečně je zase vidět „trůn z pařezu“, který děti samozřejmě hned vyzkoušely 🙂 Potom se několik odvážlivců vydalo s Jirkou na cestu džunglí. A protože se najednou z džungle stala cesta velmi trnitá (plná ostružin), zdolalo ji jen několik nejstatečnějších, kteří si zaslouží velikou úctu! Abychom si zkrátili cestu, šli jsme přes pole, na jehož konci kluci vymysleli svačinový piknik. Tak jsme se posilnili a šli dál.
Jenže dneska Pavla trošku ztratila vnitřní navigaci a místo ke správnému cíli jsme došli ke státní silnici, tak jsme se museli vracet. Cestou zpátky jsme prošli celou Kollárovu ulici a viděli i areál statní školky. Tady jsme ještě nikdy nebyli. Kluci sbírali po cestě střepy, a tak jsme cestou zpátky u kontejnerů hodili sklo do toho zeleného. Děti jsou tak šikovné, že nám samy řekli, na co je kontejner žlutý a modrý. Už jsme byli dost unavení, tak pro nás poslední kopec ke školce byl jako výšlap na K-dvojku. A pan „Polívka“ byl poslední spásou 🙂
Po obídku už nebyla po únavě ani známka. Spát se nikomu nechtělo (usnul nám akorát na chvilku Jirka). Odpoledne se k nám přišla podívat nová školková holčička Janička s maminkou. Děti si ještě s Jirkou vyrobily z kaštanů ježky a potom jsme vyrazili ven na zahradu školky věnovat se volné hře alias vytváření megaprojektů na pískovišti, houpání se a odpočinku, který si po tom dopoledním obrvýletu prostě děti zasloužily. Dnes to bylo krásné. (Autorka: Pavla)
Čtvrtek 6.10.2016
Dnešní den jsme začali balónkovou bitvou. A protože Emmiččin tatínek přinesl do školky velkou roli velikých papírů, hned jsme je vytáhli a na zemi namalovali společné dílo. Také jsme si pohráli s montessori pomůckami a pak jsme se rozdělili na dvě skupinky. Jedna skupina byla „ti oblečení“, se kterými byla Renča venku, a druhá skupina byli „ti oblékaní“, které obstarávala uvnitř Pavla. Oblékali jsme a oblékali – a když jsme konečně byli všichni připraveni, přijel pán s obědem – dnes nějak brzy.
Takže jsme si ještě chvilku pohráli venku a rozhodli se tam i najíst. Společně jsme připravili stoly a židličky, děti si samy jedno po druhém na stůl donesly talíř s polévkou – a všichni si skutečně mohli pochutnat, protože ji nikdo celou nevylil. Klobouk dolů! Děti si dnes přidávaly jako divé, na vzduchu zkrátka mnohem lépe chutná. Takže se snědlo snad úplně všecko – to se ještě nikdy nestalo 🙂 Renča pak šla s dětmi spát a Pavla zůstala venku s dětmi, pro které už za chvilku přišly maminky. Během spaní nás navštívila maminka s Jonáškem, novým školkovým chlapečkem, kterému se vůbec nechtělo domů. Odpoledne už bylo v režii Renči, Pavla dnes odešla domů dříve. Byl to moc fajn den 🙂 (Autorka: Pavla)
