Týden 31.5. – 4.6.2021
V pondělí byl den Otvírání studánek – symbolickým vyčištěním pramene po dlouhé zimě vítali kdysi lidé jaro. My jsme jaro nevítali, ale zahájili jsme tímto putování po studánkách a jejich tajemství. První studánka nesla název „studánka věčné vody“ a její tajemství znělo: Voda se nikdy nikam neztratí. Zajímal nás koloběh vody, který jsme si znázornili prožitkovou hrou „Putování s kapičkou“. Odpoledne jsme si znázornili koloběh vody pomocí pokusu se sklenicí naplněnou horkou vodou a překrytou folií, na kterou jsme pokládali led a pak jsme pozorovali, co se ve sklenici děje. Děti hru s ledem a s vodou zkoumaly dál. Co se stane s ledem, který hodíme do horké vody? Obarvíme vodu mýdlem? A co takhle modrá? Obarvím třeba led. Nápady dětí nebraly konce a zážitek s poznáním byl veliký.
V úterý jsme si užili na zahradě Mezinárodní den dětí. Už od samého rána se děti zkoušely trefovat míčky do klauna, přenášet vodu v kelímku nebo naběračce tak, aby se nevylila nebo se trefovat kroužky na kužely. Hodně legrace jsme si užili při skákání v pytli a více soustředění bylo třeba při přenášení vajíčka na lžíci. Parádní zážitek jsme měli z vodní pistole stříkající vodu na kelímky. A pak jsme si užili bublin, od těch nejmenších, po ty největší, krásné a duhové. Odpoledne bylo docela legrační běhat ve velkých holinách a nakonec bylo nejlepší pojídání kukuřičných křupek s rukama za zády. Také příprava svačiny dnes byla sváteční. Děti si připravily dezert z řeckého jogurtu, mraženého lesního ovoce a velkých obrázkových piškotů. A to byla sladká tečka za dnešním dnem, který jsme si všichni moc a moc užili.
Ve středu jsme se vrátili ke studánkám. Otevřeli jsme druhou s názvem „studánka blízké vody“, jejíž tajemství bylo: Ve vodě mám spoustu přátel. My jsme se za vodními živočichy vydali opět k potůčku do Králičiny, kde jsme nejdříve chtěli zjistit, kdo se zabydlel v žabích hotelech, ale bohužel je někdo odstranil. Pak jsme šli se síťkami na lov vodní havěti a byli jsme úspěšní. V miskách jsme lupami blíže zkoumali blešivce a larvu chrostíka. Děti si užívaly i přeskakování přes potůček nebo běhání v okolním terénu. Po obědě jsme měli slavnostní okamžik, kdy jsme popřáli Aničce k jejím krásným narozeninám a pak si pochutnali na dortu. Venku už bylo krásné počasí a my odpočívali v zahradě na kobercích při čtení příběhů a pohádek. Potom se děti chopily štětců a temperových barev a zdařile malovaly obrázky na téma koloběh vody. Závěr dne patřil písničkování, kde jsme si nejen zazpívali staré známé písničky, ale i jsme si dvojhlasně zabzučely jako včelky.
Ve čtvrtek jsme se rozhodli, že musíme zkontrolovat pulce na velké louži, co se s nimi za týden už asi stalo?? A tak jsme posvačili v parku, chvíli si tam prohráli a pak už jsme procházkou vyrazili směr louže. Zjistili jsme, že během týdne ubylo hodně vody, větší část louže vyschla a v tom co zbylo, plavalo velké množství pulců, ale zatím beze změny, bez nožiček. Děti dokonce několik pulců zachránili z okolního bahna, a pak jsme se značně zabahnění vrátili zpět na oběd. Po krátké odpolední pauze jsme si připravili jmenovky na záhonky a pak, kdo měl chuť, mohl si zasadit svou bramboru či fazoli. Teď budeme záhonky zalévat a pozorovat, jak i díky vodě rostou rostliny – jak voda dává život…
Závěr týdne patřil studánce s názvem „studánka tvé vody“ s tajemstvím: Rosteš jak z vody. To jsme se vydali k mlýnskému rybníku, u kterého nás nejdříve čekaly skvělé zážitky při pozorování želv, žabiček, bruslařek, divoké kachny s káčátky a kaprů pod hladinou a poslouchali jsme při tom žabí kuňkání. Potom jsme si povídali o tom, kolik vody je v lidském těle a o potřebě dodržovat pitný režim. Následně jsme zkoumali, zda je voda v jablíčku či lilku, co jsou to křížaly a jak chutnají. Při zpáteční cestě jsme se pěkně zapotili, protože už bylo hodně teplo. Vyvstala proto také otázka: Co je to pot? Odkud se vzal? A tím jsme týdenní putování po studánkách zakončili. Budeme však pokračovat i v dalším týdnu, kdy mimo jiné navštívíme studánkovou vílu. Už se těšíme na její tajemství.
