Po postní neděli, zvané také jako smrtná jsme si v pondělí řekli o starodávné tradici našich předků – vynášení Morany. Protože jsme se chystali podle pohanského zvyku Moranu také vhodit do vody neboli rozloučit se zimou a přivítat jaro, bylo potřeba si jí nejdříve připravit. Vydali jsme proto do lesíka, kde jsme nasbírali pro její výrobu přírodní materiál. A nejen pro velkou Moranu, ale i pro malé Moranky, které si děti další den vyrobí. Les nám samozřejmě nabídl spoustu přírodnin, sbírali jsme větve, krátké i dlouhé, suchou trávu a prázdné šnečí ulity. Při tom jsme poslouchali ťukání strakapouda do stromu, pozorovali jsme na kůře stromu miminka ruměnice pospolné a taky jsme si zahráli na schovávanou. Po obědě jsme si tuto pěknou tradici připomněli skrze příběh z knížky Chaloupka na vršku – Jak se Andulka bála smrtky a zítra už se pustíme do její výroby. Odpoledne se děti točily kolem kuchyňky a postavily z přírodnin parádní dlouhou železniční dráhu.
V úterý jsme zůstali v zahradě, protože dopoledne patřilo velké přípravě na středeční vyhánění zimy. Nejdříve jsme společně vyrobili malé Moranky, a potom jsme se pustili do výroby velké Morany. Kdo chtěl pomoci, tak se zapojil a bohyně zimy byla po nějaké chvíli mezi námi. Dopoledne jsme také doplňovali pítko pro ptáčky a pozorovali vosu, kterou jsme našli ještě v zimním spánku na kusu dřeva. Při odpočinku jsme otevřeli krásnou knížku od A. Popprové Jaro je tu s Luckou, Jendou a Martínkem. Před svačinou jsme si ještě zahráli hru Ptáčku, jak zpíváš a potom jsme se pustili do přípravy těsta na palačinky, které si děti po upečení mazaly výběrem ze dvou druhů marmelád, strouhané čokolády nebo oříšků v cukru.
A ve středu jsme se průvodem, s Moranou v čele, vydali k Výmole pod školu, abychom jí za doprovodného pokřiku hodili do vody a už jsme se konečně s tou zimou rozloučili. Na zpáteční cestě jsme si podle pradávné tradice na přivítání radostného a barevného jara vyrobili tzv. létečka z bezových větviček, na které jsme navázaly barevné stužky. Cestou si děti pohrály na lesních hřištích a opět zdolávaly ten nejvyšší kopec u rybníka. Plni zážitků jsme se vraceli k obědu, po kterém jsme odpočívali opět u dalšího povídání o jaru s Luckou, Jendou a Martínkem. A závěr dne patřil jako vždy ve středu zpívánkám.
Čtvrteční den byl po včerejším dlouhém výletě dnem odpočinkovým. Strávili jsme ho na hřišti v Pařezině, kde si děti užívaly volnou hru na herních prvcích. Při čtení knížky po obědě už jsme dostali k Velikonocům, které už jsou za dveřmi. Připomněli jsme si tak příběhy jednotlivých dnů v pašijovém týdnu a jaké jsou velikonoční zvyklosti, co se sladkého pečení týče. Odpoledne děti trávily u vaření v pískové kuchyni.
V pátek jsme se sešli v komorním počtu, ale s dobrou náladou. Po společné poradě jsme se rozhodli, že se vydáme na hřiště pod náměstím. Po cestě jsme obdivovali a pozorovali kropící vůz, který čistil silnice. Na hřišti se děti nasvačily a pustily se do hry na výletníky. Při zpáteční cestě jsme vyzkoušeli jízdu výtahem na nádraží. 😉 Po obědě jsme se rozloučili a šli domů nabírat sílu do dalšího týdne.
